USK Praha

Dnes došlo na prestižní souboj prvního s druhým.

Do budovy ČSOB se trousíme poměrně pozdě. V šest jsou na místě jen Jirka S. a Jarda. Hodně z nás zde hraje poprvé. Nakonec se ale všichni šťastně sejdou a začíná se skoro na čas.

Na první šachovnici rozehrávám černým poměrně lehkovážně a nechávám soupeře natáhnout e4-e5, figury rázem přestávají hrát a je jasné, že nadcházející hodiny se budu muset urputně bránit.
Vedle mě Karel hraje Caro-Kann a má vcelku pěknou pozici s iniciativou.
Jirka na třetí stojí vyrovnaně.
Ota staví neortodoxní pozici, kde jezdec z h5 napadá g7 a černý má tak problémy s vývinem střelce, jelikož na g6 mu stojí vlastní jezdec.
Peter stojí zhruba vyrovnaně.
Ruda má mírnou výhodu, nicméně pozice je vcelku poklidná.
Jirka Ř. se neoblíbenými černými snaží zbořit soupeřův stonewall.
Jarda má v zablokované pozici mírnou prostorovou převahu.

První končí překvapivě jeden hráč, kterého u šachů nebaví moc přemýšlet – vždyť ty tahy jsou přeci jasné! Tak proč si s tím lámat hlavu? Ruská ruleta končí tentokrát v neprospěch našeho špílmachra. Asi ho baví víc kibicovat než hrát, protože pak vydržel až do konce… 1-0

Jak skončila první partie rychle, tak nyní (po třech hodinách) se bojuje na zbylých sedmi šachovnicích o každou píď, o každé pole. Časová kontrola nám přináší dobré i špatné zprávy. Karel s malou rošádou rozpochodoval všechny královské pěšce. V polozablokované pozici stojí král na g1 a pěšci f4-g4-h5. Bohužel si však příliš neporozuměl s hodinami (nefungovalo červené „blikátko“, ukazující kdo je na tahu). Asi dvakrát je tak nechal běžet. Výsledkem je pád praporku v 39. tahu… pozice však už byla obtížná.
Opačný případ je Ruda. Hraje rychle, prakticky vždy má lepší čas než soupeř, ale přitom mám u něj (na rozdíl od Oty pocit), že u toho stíhá i přemýšlet 🙂 Jeho soupeř překračuje čas v momentě, kdy už je stejně prohraný.
Zhruba ve stejný moment pak končí Jirka Řehák. Soupeř hrál opatrně, nepřipustil zbytečné komplikace a partie dospěla do remízy. 2,5-1,5

Je jasné, že pokud se nestane nic mimořádného, vrátíme se bez bodů.
Já mám pěšce míň v koncovce D+V vs. D+V. A posléze, když se všechny figury vymění, by si na mě s pěšcovým deficitem už nikdo nevsadil. Jediný, kdo mi, zdá se, aspoň trochu věří, je Zdeněk, který mi přináší tatranku (Milu). Nebo to má být náplast na prohru?
Naděje však umírá poslední. Jak se má černý pokusit držet remízu?

Hula – Veselský
Po 41. Ke4-d3

Lépe se situce vyvíjí u Jirky. Má dámu za věž a lehkou figuru a měl by vyhrát.
Peter hraje koncovku V+V vs. V+J, přičemž má o pěšce méně. I zde je šance na celý bod.
Dokonce i Jarda by možná mohl pozici udržet.

Na mě se nakonec usměje štěstí – na šachovnici je vysněné bílo… Zbyli pouze dva králové. Uff… 3-2
Vzápětí přichází špatná zpráva z od Jardy. Nezdařil se přechod do koncovky a skóre se posouvá na nepříznivých 4-2
Naději nám vrací Jirka. Královského rozebral. 4-3

Peter mezitím vyměnil věž za jezdce a dva pěšce. Vzniklá věžovka se zdá být vyhraná. Problémem je čas. Peterovi na hodinách svítí 4:00, zatímco protihráč má pořád přes dvanáct minut. Sledovat tu partii je skutečně za trest… Co tah to perla 🙂 Peter volí špatný plán a postupuje opačným pěšcem, než by měl. Sice donutí soupeře odevzdat věž za dva pěšce, ale ten poslední ve hře (bílý) má našlápnuto a není vidět, jak ho zadržet. Rozuzlení přináší následující pozice (Oba hráči mají v tuto chvíli na hodinách poslední minutu a půl):

Bílému stačí zahrát Kc8 a černý nemá nic lepšího než opakovat tahy. No jo, jenže: „Nebude lepší zůstat u pěšce?“ Asi tak nějak musel uvažovat bílý, protože světlo světa spatřuje Ke8?? Kdybychom ten bod tolik nepotřebovali, řekl bych, že byl nezasloužený… takhle by se koncovka hrát neměla – už jen s ohledem na psychické zdraví kolegů v týmu… 4-4

Sláva a čest je zachráněna! První místo jsme udrželi a postup máme ve svých rukách. Za dva týdny se to rozlouskne…