Domů > Různé > Vánoční blicák v Kolešovicích

Vánoční blicák v Kolešovicích

Protože jsem byl vyzván Paprskem, abych se pochlubil našimi úspěchy v Kolešovicích (což se nestává každý den – mám na mysli tu výzvu), tak tímto nyní činím.

Kolešovice nabízejí příjemné šachové prostředí, kde je to z hracího sálu na bar coby půllitrem dohodil, takže naplnit auto nebyl problém. Vyrazili jsme v sestavě Paprsek (řidič), Ota, Karel a já.

Ota měl cestou poměrně dost poznámek k řízení – nejvíce mu vadilo dodržování třicítky na železničních přejezdech. A možná to byl jeden z důvodů, proč mu potom v turnaji chyběl pro něj tak typický tah na branku…

Každopádně vše se stihlo a my mohli naskočit do turnaje. Celkem nastoupilo 23 hráčů systémem každý s každým, kde nás rozlosování svedlo na samém začátku proti sobě. Alespoň v mém případě: Ota, Paprsek, Karel a 4. kolo volno. Tajenka, kdo vyhraje náš miniturnaj, se tak vyřešila záhy, nikdo z kluků nenašel protizbraň a mě hřály první tři body.

Naštěstí se nikdo z nich nenechal odradit a zejména Karel, který byl často k vidění na baru dokázal současně nenápadně sbírat bodík za bodíkem… S podrobnostmi se už jistě pochlubí každý sám.

Několik hráčů jsem neznal a tak bylo těžko odhadovat vlastní cíle. Zvlášť pan Růžička působil nepříjemně a rychlou rukou shodil jak Otu, tak Paprska. Paprsek mě sice přesvědčoval, že moc dobře nehraje a za Slaný je v krajské soutěži až na 4. šachovnici. Moc přesvědčivě to ale neznělo. Navíc jsem poztrácel body jednou nešikovnou prohrou po jednotahovém vyšáchnutí střelce a několik půlbodů, které šly částečně na vrub kolísající koncentrace. Duel s vyše zmíněným hráčem jsem si však vychutnal… čas mu došel v již prohrané pozici. A zdálo se, že v sále výsledek vzbudil vcelku pozitivní emoce. Rivalita v kraji evidentně existuje…

Vzhledem k předchozím ztrátám jsem si dál všímal hlavně sám sebe, ani jednou se nepodíval na průběžné pořadí a ucucával jedno, druhé a po tradičním guláši třetí pivko. Že se blížím stupním vítězů mi došlo po výhrách nad některými z místních ostřílených matadorů. V hlavě mi zůstala už jen pozice s panem Jermanem, kde se mi podařilo pod tlakem a s horším časem vysmeknout:


Jerman-Veselský (černý na tahu)

Následně jsem ale podruhé bez štávy prohrál a přemýšlel, jaká cena na mě asi zbude… Jenže chybovali i ostatní a ve finále, světe div se, byl pohled na konečnou tabulku velmi pozitivní:

Porazil jsem 2.,3. i 4. v pořádí, takže nakonec snad šlo o vítězství zasloužené.
V závěru slušně zabojoval i Paprsek a dobrého výsledku dosáhl taky Karel. Hlavu si mohl drbat jen Ota. Ale aby ho to nemrzelo, tak jsme mu cestou do Prahy vymysleli šachový vtip v němž vystupuje v jedné z hlavních rolí. To aby přišel na jiné myšlenky 😉

  1. Paprsek
    30.12.2016 na 19:20 | #1

    1. Porazil jsem 3. a 4. a tím jsem (ne)chtěně pomáhal i MV k vítězství.
    2. Zase jsem ztratil (ne)smyslně body se 7., 17. a 19.
    3. Ale hrál jsem nekompromisně z 22 možných 16 bodů, bez remízy. Takový obdobný zápal má už jenom Otakar, ale ten má pouze 9 bodů.
    Perlička: S Otakarem jsem hrál poslední utkání a v poslední minutě jsem mu nabídl remízu, což rezolutně odmítl, protože viděl, že mám horší čas i pozici. Tak jsem ho shodil.
    Závěr: Šachové vánoční svátky pro mě 2x šesté místo…asi bych měl být tedy spokojený, že budu hrát v družstvech 5. prkno. 🙂

  2. Paprsek
    30.12.2016 na 19:24 | #2

    Jenom aby to dávalo smysl, přidávám odkaz na výsledky Rapidu v Bohnicích.
    http://www.chess-results.com/tnr255808.aspx?lan=5&art=1&wi=821

  3. JirkaR
    31.12.2016 na 01:16 | #3

    Michale gratuluji k vítězství, Paprskovi k výsledku a Otovi že se nebojí turnaje hrát, jak naši někteří nejmenovaní výborní pisálkové:-)

  4. Paprsek
    31.12.2016 na 10:20 | #4

    Jindřich Trejbal se účastnil Kolešovic a snažil se mi vysvětlit, jak přišli k -j- místo -y- ve jménu.
    24.08.2016 08:57:44 | Luděk Sedlák
    Děkuji za ten příspěvek, na knihu o Karlu Hromádkovi se také velmi těším. V ruských legiích s ním byl další skvělý šachista a vzácný člověk Dr. Karel Treybal, který byl v roce 1941 popraven nacisty. O něm už kniha vyšla, v roce 1946 ji napsal jeho spolužák, šachový mistr a skladatel studií prof. Ladislav Prokeš. O Karlu Hromádkovi zatím kniha chybí, proto aktivitu Pražské šachové společnosti velice vítám – životní osudy těchto osobností by neměly upadout v zapomnění.
    23.08.2016 23:58:45 | Petr
    Na tu knihu o Karlu Hromádkovi se moc těším! Byl to frajer s hodně těžkým osudem. Legionář, několik operací bez narkózy, křivé nařčení z kolaborace, psychiatrická léčebna… Přitom pan šachista a člověk, který věřil, že pravda se nakonec musí prosadit.

  5. Uhliházi
    31.12.2016 na 19:43 | #5

    @JirkaR
    Jirko, uraženou ješitnost prý lze rozchodit na čerstvém vzduchu.

  6. JirkaR
    02.01.2017 na 12:52 | #6

    @Uhliházi
    Víťo, nefandi si. Psal jsem „výborní pisálkové“ 🙂

  7. Uhliházi
    02.01.2017 na 20:11 | #7

    @JirkaR
    Tak teď jsem musel na čerstvý vzduch já 🙂

  1. Žádné zpětné odkazy