USK Praha

Pojďme se podívat, kdo koho zbušil v Nebušicích… 😉

Páteční zápas sliboval mnoho zajímavých zážitků. Především díky souběhu s áčkem a absencí našich předních hráčů, kteří zatím vybojovávali záchranu našeho áčka. Na cestu „do daleka“ se též málokomu chtělo a ještě k tomu začátek od 17:30 dával tušit, že ne každý to stihne včas. Navíc jsme přišli o Bohouše, který na poslední chvíli byl převelen do áčka, zato se tak ale mohl dostavit Pepa, který si tak mohl zahrát partii hodnou velmistrů, ale nepředbíhejme… 😉
Další novinkou bylo Duo Láďa + Roman, kteří si tak mohli zahrát letos vůbec poprvé.
Kvasňu jsem ostatně potkal už na Dejvické. Cesta ubíhala zajímavě, chvílu v lesích, chvílu boháčskou čtvrtí. Dojeli jsme na farnost, kde už čekal Tony, Víťa a Milan. Prostředí nás velmi mile překvapilo, hrálo se v příjemném sálu a celkově bylo vlastně k dobru, že jsme hráli v takovém kulturnějším prostředí, než-li by tomu nejspíše bylo v nedaleké škole, kde se mělo hrát původně, ale z důvodu jarních prázdnin nastala tato změna.

Cítil jsem, že jako tým jsme dobře naladěni, soupeř byl též sympatický, složen tak půl napůl z dospělých a dětí. Hned při předávání soupisek soupeři si lehce „postesknu“ nad „slabším“ složením z důvodu souběhu s áčkem, kdy nám nenastoupily první tři desky. Soupeřův kapitán, tím i rozhodčí zápasu a zároveň nejsilnější hráč mužstva, Jan Hruška (2139) mi pohotově a trochu šibalsky odvětí, že o souběhu ví a naopak proti nám staví své první tři desky…

Ještě zmíním svůj odhad (šance, či přání), který jsem si ještě před zápasem v hlavě promýšlel:
Čekal jsem, že první tři desky to budou mít spíše těžší, logicky i kvůli posunu a soupisce soupeře, body jsem naopak viděl šanci získat vzadu.
Věřil jsem a v duchu i přikázal duu Romanovi & Kvasňovi, že ukáží své kvality a zvítězí. Víťovi jsem vzadu též věřil. Milanovi už možná trochu méně, vzhledem k jeho trochu labilnějším výsledkům, ale na druhou stranu hrál poměrně vzadu. Tonyho jsem bral už trochu nejistě, vzhledem k jeho umístění v první půlce, lehkým problémům s časem a jeho nezkušenosti. Tam jsem bod nečekal, ale ani ho na druhou stranu nezatracel. Dopadnout to zkrátka mohlo všelijak.

Začínáme v půl, zatím bez prvních dvou desek. Pepa chodí tradičně trochu později a Lukáš mi psal, že se nejspíše zdrží v práci a dorazí později, pak ještě napsal, že bude meškat hodně.

Na třetí jsem hrál já, proti Šalom Jaroslav (1849). Černými se vrhám do výměnné, velmi symetrické francouzské. Hraji opatrně, s respektem a možná i trochu ustrašeně:
…po 8.tahu černého c6…

Tony rozehrává bílými také francouzskou, takže jsme zpočátku stáli stejně, ale jen do druhého tahu, neboť on výměnnou variantu nevolil. Ani by to nebyl Tony, aby se nepustil do nějaké větší divočiny, takže jeho hra sklouzává do zajímavé hry, kdy soupeř začíná svírat Tonyho krále. Tony se nezalekl, táhne dle hesla, že nejlepší obranou je útok a získává věž na a8. Otázkou však je, zda-li ustojí soupeřův tlak na svého krále…

Mezitím dorazil Pepa a může se tak posadit proti již zmiňovanému panu Hruškovi.
Láďa, Milan a Roman hrají svou hru. Víťa na osmé vypadá jako první dobře. Soupeř, Hlavina Lukáš, ročník 2006 nehraje moc dobře a už ze zahájení je vidět, že Víťa stojí podstatně lépe.

Nemám moc čas sledovat jiné, plně se soustředím na svou partii. Nutno podotknout, že šachovnice vedle mě zůstává stále prázdná. Soupeř už si v duchu asi pomalu uklízí tužku do penálu, deset minut před limitem ale doráží Lukáš a tak se může rozjet další partička. Lukyho soupeř, Porteš Pavel (1764), si tak ještě může zahrát, s příjemným časovým náskokem k tomu.
Pepa rozehrává zajímavou hru s g5, Sg7, zatímco soupeř má pěšcový klín c4, d5, e4.

Všichni tedy konečně krásně sedí na svých místech a souboj může pokračovat.
U mé partie dochází k zlomovému okamžiku. Soupeř naštěstí také hraje spíše opatrně a né moc aktivně a každý asi uhodne, jaké jsem zvolil pokračování v následující pozici (nutno podotknout, že z šachově-romantického hlediska mě tato varianta celkem mile potěšila):
…po 20. Ve5…

Víťa získal materiál a také pozičně svého soupeře válcuje. Ten zanedlouho vzdává a první bod zápasu je tak na světě.
0-1

Byla to celkem rychlá výhra, možná Víťa vyhrál ještě před příchodem Lukáše, to už si teď nevzpomenu. Uhlíhází se tak mohl uvolněně kochat ostatními partiemi…

Dobrý pohled je i na naše duo Roman+Láďa. Jejich letošní premiéra vůbec nevypadá špatně, oba totiž získali lehkou figuru navíc.
To je výborné! Milan se naopak trápí a zanedlouho ztrácí figuru on. Mladý klučina, dvojče již zmiňovaného Lukáše totiž hraje velmi solidně a Milana vidím na prohru.

Pepa se dostává do velmi složité pozice, plné různého počítání a možností. Bílý se mi zdá přesto o něco lepší. Největší problém je ale Pepova klasika – čas! Luky naopak nelení a vědom si svého pozdního příchodu se s tím moc nemaže. Bohužel ale celkem brzy ztrácí pěšce, takže to moc dobře nevypadá.

Naopak skvěle vypadá Roman i Kvasňa, oba vyhrávají své partie, s figurou navíc se hraje většinou velmi dobře, že ano 😉
0-3

Můj soupeř nevolí na můj dvacátý tah nejlepší pokračování a dovolí mi tak zaktivizovat všechny mé figury, zatímco on je na tom o poznání hůře.
Díky tomu získávám pěcha, ale hlavně luxusní pozici:
…po 28. … g5…

Zisk jezdce a matové hrozby už byl jen důsledek mé lepší souhry figur a soupeř po mém 28.tahu vzdává.
0-4

Tohle vypadá skvěle! Super začátek. Remíza v kapse a stačí půlka na výhru. Ale…
Milan má o figuru méně.
Tony má sice materiál, ale je pod útokem a času má méně než soupeř.
Luky má o pěšce méně a je pod tlakem.
Pepa má papírově těžkého soupeře, těžkou pozici a těžkou časovku!!!
Kde ty jazýčky vah překlopit na naší stranu? V tu chvíli to vypadalo i na remízu…

Přesunuji se k Pepovi a zapisuji mu tahy, neb od jeho 21. tahu má méně jak 5 minut…ajajaj, Pepo, na ten čas si dávej větší pozor!
Luky oproti tomu čas téměř srovnal, stále má pěcha namíň a je pod tlakem, ale pozici drží.
Tony vypadá, že útok nejspíše ustojí.
Milan má stále o figuru méně, ale trochu zlobí potencionálním útokem na soupeřova krále.

Pepa v časovce překvapivě dorovnává hru, dokonce má pěcha navíc mám ale strach, že to nestihne.
…po 30. d6…

Pepovi už moc sekund nezbývá, bohužel volí špatné pokračování.
Partie pokračovala:
30. … Sd4
31. d7+ Kb8
32. dxe8D+ Vxe8
33. Dg4

Nyní má Pepa 8 sekund do časové kontroly a beznadějnou pozici. Tik tak a Pepa padá.
1-4

Další miniúloha…nic není ještě ztraceno, jak jsme si mysleli v hospodě…dokážete uhodnout jak měl černý hrát, namísto 30. … Sd4?…

Nutno podotknout, že Pepova partie byla velmi zajímavá a složitá, jak jsem již zmiňoval, kombinačně též velmi bohatá.
Nikdo z nás si v následné analýze v Bučibaru nevšiml, že Pepa mohl několikrát během své partie hrát na výhru, z toho párkrát velmi jasně a nezadržitelně. Nevšiml si toho bohužel ani Pepa během své partie. Jo, počítač v hlavě nemáme nikdo, pravdou ale je, že Jan Hruška tu partii nesehrál nejpřesněji… Z této partie vám sem dám poslední úlohu na závěr…
[Aleš]: Nevěřte všemu, co píšu 😉 viz komentáře pod článkem. V době vytváření diagramů jsem měl špatně opsaný 8.tah, takže v partii ve skutečnosti tyto kombinace nebyly !!! 😉 Alespoň máte nějaké zpestření…

Vraťme se ale k našemu zápasu a jak to dopadlo. Výhra nejistá, v daný moment se těžko hledalo kde bodovati.
Vy už ale znáte výsledek, tak víte, že to tak žhavé nakonec nebylo.
Zasloužil se o to Tony.
Ten kabrňák zase vykouzlil ze své divočiny zajímavou pozici a nakonec skončil s celou věží navíc.
Docela by mě zajímalo, co na jeho partii počítač, nějak se mi zdálo, že to soupeř mohl zahrát nějak lépe a svůj útok prosadit, i když žádnou konkrétní variantu jsem tam během té krátké chvíle, co jsem Tonyho hru sledoval, nenašel. Škoda, že Tony nešel na pozápasovou analýzu ;-).
Každopádně to byl ten důležitý moment, kdy jsme si jako družstvo mohli spokojeně odfrknout nad vyhraným zápasem.
1-5

Pod tíhou událostí nabízí Milanův soupeř remiz. Má sice stále o figuru více, ale pozice není ještě úplně jasná, Milan může hrozit útokem na krále a pro mladého Hlavinu je jistě remíza s elově silnějším soupeřem příjemným vrabcem v hrsti.
Smírem končí i partie Lukášova, neb ten drží pozici celkem pevně a soupeř s pěchem navíc by se ještě hodně natrápil, aby svou výhodu prosadil.
2-6

Celkové skóre zní jednoznačně, mohlo to být ale i daleko těsnější 😉
Škoda té Pankráci…
Příště nás čeká Černý Baron, pojďme si zahrát o čest 😉
Díky všem za účast a výkony, jste skvělý tým!

Na závěr jsem slíbil jednu úlohu z Pepovy partie. Tady je:
…po 11. 0-0-0…

Najděte nejvhodnější pokračování pro černého. Pepa bohužel hrál také 11. … 0-0-0. a daný motiv neviděl. Neviděl ho ani jeho soupeř, který tam podobnou hrozbu nechal i v následujícím tahu.