téměř jsem porazil Navaru
Milí přátelé,
touto formou se chci přihlásit o svůj podíl na budoucím úspěchu naší šachové reprezentace. V pátek jsem totiž v Hybernské ulici nepřejel našeho hráče číslo 1, Davida Navaru, který mi ve svém typickém obleku skočil přímo před kolo. Musím uznat, že David sám hbitě uskočil stranou jako žabička a svou přískočnou chůzí nijak nezaskočen pokračoval dál. Moc tedy nechybělo a mohl bych hrdě říkat, že jsem porazil Davida Navaru, ovšem musel bych taktně zatajit jak. Dlužno říci, že o takový „skalp“ opravdu nestojím.
Zajímavej zážitek. Ale i kdyby jsi ho porazil, tak on přestupoval z Domuu armády do Bohemky jen za směšnejch 160 tisíc. Bejt to Cristiano Ronaldo, máš vážnej problém. Ale Ronaldo zase bude mít nejspíš zatraceně dobrý periferní vidění, takže by si Tě všímnul…
Teda přestupoval do Mahrly samozřejmě.
Miloši, pořád to říkám: jízda na kole je nebezpečná. Bezpečnější je auto.
Náš věčný spor. Jirko, podle WHO je bezpečnější AIDS než auto. Každý rok na našich silnicích zemře okolo 1300 lidí. Z 10 000 000 je to 0,013% populace. Při průměrné délce života se dá říct, že jeden ze sta lidí zemře na auto. Neznám všechna čísla zpaměti, ale je docela možné, že víc lidí zemře na auto než na stáří. Auto je nejstrašnější civilizační choroba. Až za ním jsou všechny ideologie, drogy, obžerství, … Bohužel i mezi mírumilovnými šachisty se objevují lidé natolik agresivní, že si klidně ke svému přemísťování používají auto.
auto je dobrý, ale lidi s nim neuměji zacházet.