USK Praha

B-éčka se sešla, bojovala a vyhrála! Naštěstí ta naše… 😉

Předposlední zápas se nesl v duchu povinného: „Musíme vyhrát!“.
Poslední dvě kola nám vycházejí na poslední dva týmy v tabulce, tedy čistě papírově a teoreticky (nakonec i prakticky, dle tabulky) dva nejslabší týmy.
Již jsme věděli, že naše nejlepší umístění v tabulce moc ovlivnit nemůžeme, ale byl by nerozum tato dvě poslední kola prohrát.

Vlastně realisticky řečeno, měli bychom vyhrát, porazit tyto dva poslední soupeře. Jednoduše už jenom proto, že se nám oproti nim dařilo během sezóny dosahovat lepších výsledků, o těch smolně těsných ani nemluvě.
No, měli bychom…ale všichni moc dobře víme, jaké to je hrát právě proti papírově slabším soupeřům…

Ale dost bolo úvodu, pojďme se podívat na „kluziště“…

Na začátku nutno říci, že to soupeř úplně nezvládl se svojí vlastní sestavou. Začátek se snažili lehce odkládat, nakonec jsme začli cca o 5 minut později. Chvíli po začátku se jim dostavil 9. hráč, se kterým by jejich sestava byla silnější, než jak to napsali bez něho. Holt smůla 😉

A jak se tedy hrálo?
Pokusím se vzíti to chronologicky:

Než si většina z nás stihla vybalit svačinu, dojít se vyčůrat, anebo udělat „první“ tah, Ilkin poráží svého soupeře na 7.desce, pana Vyskočila, známou to postavu našeho šachu. Ve 14. tahu! Bravo! Byl to takový fofr, že jsem ani nezaregistroval, co se tam vlastně odehrálo. Pan Vyskočil poté zklamaně konstatoval, že to se mu snad ještě nestalo…
1-0

Jak rychle Ilkin přišel, tak zase odešel a málokdo si vlastně už pamatoval, jestli tam nějaký Ilkin ten den vůbec hrál, jaké měl figury a jak vůbec vypadal. 🙂

Jako druhý zkončil tuším Jirka Řehák. Ten se snad s Ilkinem ten den ani nepotkal. Zatímco totiž Ilkin finishoval svou game, Jiří se ani neuráčil dostavit, pacholek jeden! ;-). Až po zápase v hospůdce jsme se dozvěděli, co ho zdrželo. Prý se připravoval na svého soupeře ;-). Plnění domácích úkolů nakonec slavilo svůj úspěch a Jirka bez ohledu na časovou ztrátu svého soupeře doslova rozdrtil! To byla jízda! Jirko, myslím, že by stálo za to, kdyby jsi se s námi všemi o svou partii podělil. Samosebou jako chráněný příspěvek, aby to nebylo pro lidi z venku, jako je pan Důras apod.
2-0

Několik dalších partíí už taková sláva nebyla.
Remízoval Dvořák B., Roman a Košař.

Roman to měl zpočátku i pozičně horší, ale soupeř naštěstí nebyl dostatečně důrazný a svou převahu nevyužil. Roman hrál jako vždy skvěle a postupně dostal partii spíše pod svojí kontrolu, nicméně na vítězství to tentokráte nestačilo.

Táta hrál tak nějak nemastně neslaně, žádná sláva. Svůj vliv na tom jistě měl i fakt, že pak musel do práce na noční a v takové dny se mu prostě hraje hůře, než jindy. Tak nějak předpokládaná remis.

Košař…teda, víte někdo něco o jeho partii? Taky žádná sláva, ale teď si nevybavuji, jestli tam náhodou neměl i zajímavější momenty, hlavně v druhé půlce jeho hry. Mám okno, netuším. Takže ani nevím, jestli jeho remíza byla spíše záchrana pro něj, anebo pro soupeře… Dyžtak mě někdo doplňte, pls.
3,5-1,5

To už vypadalo velice nadějně. Já byl sice už pomalu přetlačován na prohru, ale Kvasňa vypadal velice dobře a JirkaS měl materiál navíc.

Rozhodující výherní bod přidal právě Láďa. Ten měl ve hře těžkých figur pěcha navíc (možná dva, teď nevím) a aktivnější figury. Také lepšího krále a aktivnější hru celkově. Soupeřovi se hroutila pozice, ale z nepochopitelného důvodu se rozhodl Kvasňovi ještě „trochu“ pomoci, když mu daroval svou věž. Po tomto husarském kousku už tam navíc byl tuším mat 2.-3.tahem, či ztráta dámy, takže nezbývalo nic jiného, než vzdát.
Láďa měl možná rozpačitější začátky letošní sezóny, ale x posledních kol jasně potvrzuje, kdo je tu vlastně králem. Hraje skvěle, spolehlivě, aktivně a opět tak navázal na své úspěchy, kterých dosáhl na letošním Openu.
4,5-1,5

A je to tady! Vítězství !!! 🙂
A docela i rychle 😉

Pak ještě hrály dvě brzdy…
Dvořák A. s černými (jak jinak) proti panu Otcovskému.
Nutno podotknout, že se nejednalo o neznámého soupeře. Vždyť tomu není tak dávno, co jsme s panem Otcovským hráli v jednom klubu, ještě když existovalo MF (Tedy rozuměj ten šachový klub, MF samosebou existuje doteďka, i když co se tam děje, to je někdy taková malá záhada… pozn. redakce).
Ještě se na nás přišel podívat pan Švarc a musel se smát, když viděl, že jsme se takto na tom 6.prkně sešli. Já jsem to tak trochu i dle soupisky soupeřů čekal.

Hráli jsme „moje“ zahájení. Já se dost zavinoval, soupeř útočil. Hodně útočil. Bušil do mě hlava nehlava, ale zároveň s hlavou. Na nic mi neskočil a hrál vůbec skvěle. Vím, že pan Otcovský je nepříjemný soupeř a z x posledních kol nemá žádnou porážku, měl jsem respekt. Když už se blížil konec partie a já se trochu uvolnil ze sevření a i se mi to trochu začínalo líbit, udělal jsem hrubou chybu, které jsem si všiml až po zahrání tahu. Soupeř si ji také všiml a já stál na prohru. (pan Vyskočil po skončení partie pak objevil mat 2.tahem, který tam můj soupeř v tu chvíli měl!). Brzké maty jsem tam viděl též, a navíc jsem měl o kvalitu méně, ale rozhodl jsem se hledat spásné řešení předtím, než to vzdám. A opravdu jsem našel oběť dámy. Šlo se tomu vyhnout, ale soupeř hrál automatické tahy a skočil na lep. Díky mému jezdci jsem získal hru zpět na svou stranu, vyrovnal materiál a v o něco lepší koncovce jsem přijal nabídnutou remízu. Uff.
5-2

Jenom tak na okraj. Toto je moje třetí hra v řadě, kdy jsem byl totálně prohranej! Jenom jako zázrakem se mi to vždy podařilo zachránit. Poslední kola nehraji moc dobře a čím více hraji, tím více mám dojem, že to umím méně a méně. :-/
(Né že bych to někdy tedy uměl…)

Jako poslední dohrával Jirka Strahl na 1.desce s panem Vimpelem. Už spolu letos jednou hráli za Áčko, kde Jirka vyhrál (tehdá jsme Teplárnu A vydrtili vysoko – 7,5-0,5). Jirka hrál krásné šachy, jak je u něj ostatně zvykem. Výsledkem bylo, že získal materiál, ale také udělal pár chybek a v pozici, kdy měl celou věž navíc, odevzdal svého střelce. Nakonec to šlo do koncovky, kde Jirka měl dámu a pěcha a soupeř pěšce, jezdce a věž. Diváci fandili, koukali, postávali, valili bulvy, tleskali, skákali, jásali, hopsali, mávali, pískali, přešlapovali, požvykovali, odcházeli a pak zase přicházeli, blahopřáli…
Pan Vimpel hrál koncovku velice dobře a Jirkovi nedal šanci, aby se se svojí dámou prosadil. Takže nakonec jen remiz.
5,5-2,5

Nebylo to špatné… Nikdo z našich „B-éček“ neprohrál a to už se počítá!
Příště hrajem proti Kobylisy E. Nepodcenit, vyhrát!
A pozor, hraje se doma!

Al.